Šimon Macháň: „V IT je i z důvodu nedostatku lidí možnost sáhnout si na opravdu zajímavý projekt hned od začátku a mít okamžitě vysokou míru odpovědnosti.“.

Ahoj Šimone, předně díky za tvůj čas. My se sice známe, ale můžeš se ve stručnosti trošku představit našim čtenářům?

Ahoj, no jasně, rád se představím. Je mi 28 let a živím se jako produkťák v Mobilesoftu, kde tvoříme mobilní appky. Co se týče všech profesních věcí, jsem tak trochu “samouk”, protože jsem původně vystudoval obor Management sportu na Masarykově Univerzitě v Brně. Už to napovídá, že jsem sportovec a zároveň člověk co se rád učí nové věci a nějak se toho nebojí, k tomu se asi dostaneme dál.

Zpět k začátkům. Jak se nadějný hokejista dostane k práci v onlajnu, respektive k webům a následně mobilním aplikacím?

Chtěl jsem říct, že jednoduše. Ale to ať posoudí ostatní. Hrával jsem v Hradci Králové 1.ligu v hokeji a do toho studoval Bc. studium na UHK. Když jsem studium dokončil, tak se do HK přesunul extraligový tým z Českých Budějovic a nás všechny vyházeli. Měl jsem možnosti pokračovat, ale chtěl jsem buď do zahraničí a nebo raději skončit, studovat dál vysokou školu a začít se živit jinak než sportem. Jak říká jeden můj kamarád “na NHL to nebylo” a nedávalo mi to už dál moc smysl. Musel jsem tedy hledat možnosti, co dělat v době, kdy hokej budu hrát už jen pro zábavu. A tak začal můj příběh v rámci e-shopu X-HOKEJ.cz, kde sháněli někoho na obsluhu e-shopu, popisky, videa apod. 

Zajímavé. Byla tahle práce dlouhodobě něco, co jsi věděl, že by tě bavilo nebo to prostě přišlo z čistého nebe a ty jsi to vzal sportovně a naskočil do toho, jak se říká, “rovnýma nohama”?

Už předtím jsem se zajímal o e-shopy a online obecně. Bavilo mě to prostředí a myšlenka, že můžeš začít skoro s nulovým kapitálem a rozjet si svůj byznys. X-HOKEJ.cz vlastnil Dan Višňák, který mě zasvětil do všeho co se obchodu a e-shopů týče. Psal jsem popisky, dělal videa, komunikoval se zákazníky a byla to skvělá škola. Dělali jsem prostě ohromná kvanta obsahu, protože jsme věřili, že obsahový marketing je to “nejlevnější” a nejúčinnější řešení. A byla to pravda. Před prodejem e-shopu jsme z X-HOKEJ.cz udělali největší hokejový eshop v ČR. Do toho jsme s Danem začali makat na projektu eshoprestart.cz a eshopmind.cz, což je projekt pro eshopaře, ve kterém jsme předávali know-how toho, jak jsme to dělali my, co funguje a nefunguje apod. 

Bohužel to ale s X-HOKEJ.cz nedopadlo slavně co? 

Je to tak. Po prodeji eshopu, který nový majitel pohřbil, jsem musel řešit co dál. Na internetu jsem viděl inzerát do jedné webové agentury v HK, kde hledali projekťáka. Koukal jsem na to a nevěděl jestli ta “druhá strana barikády” bude pro mě. Pak přišla manželka z práce s tím, že jim chodí fotit produkty chlap z dané firmy, že X-HOKEJ zná, že se tam inspirovali apod. Že by možná bylo super, kdybych šel tam a posouval se v SEO a dalších věcech, které mě bavily v předchozí práci. Nastoupil jsem a učil se hodně nových věcí, analýzy, klíčovky, STDC apod. Po dělání business analýz jsem se přesunul spíš na projektové řízení a to mi sedlo hned od začátku. Jelikož však postupem času těch analýz bylo méně, tak jsem si na sebe nabral i nějaké projekty, kterým jsem pomáhal se SEO na volné noze. Stál jsem pak před rozhodnutím jestli se vydat cestou SEO a práce na sebe nebo změnit prostředí. Už jsem bohužel necítil, že bych se já nebo firma nějak posouval. 

Co nakonec rozhodlo o tom, že jsi se rozhodl “změnit klub”? 

Jak už to tak bývá, náhoda. S manželkou jsme vyrazili s partou lidí z VŠ na vodu, kde přišlo seznámení s Mírou Novosvětským z Mobilesoftu. Tam jsme se dali do řeči a myslím, že jsme si hned výborně sedli. Míra dlouho někoho sháněl na pozici produkťáka, což pro mě přišlo ve správnou chvíli a ač jsem chvíli váhal a přemýšlel, tak pro mě nabídka byla tak zajímavá, že jsem ji přijal. I když jsem byl ze začátku jako Alenka v říší divů (bylo to o dost techničtější než u webů apod.), tak ve finále ta práce skloubila dohromady dvě věci, které mě bavily nejvíc – řízení a komunikace ve firmě a vymýšlení zadání s klientem, návrhy a WF. Zároveň s možností ovlivnit to, jak bude produkt/appka na konci vypadat.

Kdybys měl najít najít nějaké průsečíky a naopak rozdíly mezi obsluhováním e-shopu, řízením vývoje webů a mobilních aplikací, jaké by jsi vypíchnul? 

No jasně, určitě tam jsou společné věci. Když to vezmu napříč vším, tak zásadní průsečík je v tom samotném řízení. Ať už to jsou lidé s kterými spolupracujete, klienti, tým který vedete, nebo celkově nějaký osobní time management a “sebeřízení”. V XH jsme na to byli tři, takže jsme měli jen rozhozené odpovědnosti a podle toho se jelo. Každý pátek bylo jakési review, kde jsme si řekli co bylo dobře/špatně a další kroky, jak to zlepšit. Udělal se plán na další týden. Pravidelně se dělal obsah, videa apod. 

U webů, které se dělaly fixprice, to bylo především o termínu splnění a řízení kapacit lidí v týmu tak, aby vše klaplo jak má. Ale i o komunikaci ke klientovi, aby měl včas připraven obsah, který jsme na základě analýzy stanovili jako zásadní pro spuštění. 

U aplikací je to o přípravě zadání společně s klientem a předání týmu na groomingu/planningu, kde se určí práce na další sprint.

Takže všude je nějaký termín… Web a aplikace k sobě mají samozřejmě celkem blízko, už jen postupem “výroby”. Analýza – kde člověk pozná byznys, výstupem je návrh – wireframe a obsahová strategie (u appek spíš funkcionality, které bude aplikace umět), vývojová část a pak release.

Poměrně často se setkávám s tím, že se na lidech projevuje určitá profesní deformace. Ze své zkušenosti třeba vím, že to se mnou mají extrémně náročné e-shopy, jejichž nákupní proces je jeden velký pain. Pociťuješ něco takového i u sebe?

Hrozně moc a upřímně cítím úlevu, že v tom nejsem sám. Obecně jsem celkem dost náročný na služby, ale na e-shopy a aplikace obzvlášť. Některým dokonce i píšu, ale ne ve zlém. Snažím se být konstruktivní. Třeba nedávno jsem odhalil bug v aplikaci Spendee a snažil jsem se ho popsat a předat tak, jak bych byl rád kdyby to někdo hlásil nám.

S jakým výsledkem? Ze své zkušenosti bych totiž řekl, že 70% prodejců bude hledat chybu většinou jinde než u sebe, což je škoda. Přijde mi, že si málokdo uvědomuje to, že v případě dobře zvládnuté krizové komunikace (ač u reportování bugu je to malinko jiný případ) si mnohdy z původně nespokojeného uživatele mohou získat opakovaně se vracejícího zákazníka. Jak to vidíš ty? 

Vidím to asi dost podobně, ne vždycky si uvědomí chybu a místo aby to otočili vlastně ve svůj prospěch, tak dělají z uživatele/zákazníka blbce. Mám nějak zafixované, že vlastně reklamace nebo negativní zpětná vazba se může vždy otočit v nejlepší reklamu. Snažil jsem se k tomu vždycky tak přistoupit. Když vás někdo haní na Heuréce nebo Google recenzích, tak není nic jednoduššího než se tam slušně vyjádřit (kontaktovat zákazníka a řešit to s ním) a ukázat ostatním, že problémy řešíte..často to pak dopadne i změnou recenze na pozitivní. U Spendee to bylo takové všelijaké, nejdřív se mi snažili pomoci tím ať si přečtu návod apod. Nakonec mi nabídli subscription na rok zdarma, což je super. Více mě ale trápí, že mi ta banka stále nejde napojit :D. 

Posuňme se ale k aktuální náplni tvé práce. Momentálně vedeš vývoj aplikace, které svou velikosti na našem trhu, ale možná i daleko za hranicí ČR, nemá ve svém oboru konkurenci. Můžeš nám trošku přiblížit o jakou appku se jedná?

Jedná se o aplikaci StormmBook pro makléře a finanční poradce, která jim pomáhá v každodenní praxi v oboru. Aplikace využívá data z interního systému realitky, takže si načteš klienta do tabletu a provedeš ho schůzkou až do podpisu smlouvy. Samozřejmě, že biometricky. Takže bez papíru a pohodlně v tabletu. Makléř může u náběru nemovitosti k prodeji klientovi ukázat cenovou mapu podobných prodaných a nabízených nemovitostí, takže určí správně cenu, načte si data nutná ke správnému vyplnění smlouvy apod. Na prohlídce vám pak makléř představí Mapu okolí se zájmovými body v mapě, takže víte jak daleko je lékař, kino apod. Vše bez papírů a jednoduše. Pro finanční poradce jde hlavně o modelaci a ukázku hypoték, pojištění, investic. To jsou věci, které si spousta lidí z papíru nedokáže představit, ale naše appka to umí graficky vysvětlit skvěle. Některé produkty už lze dokonce sjednat přímo online ze StormmBooku, což je další obrovská přidaná hodnota. Pokud by to někoho zajímalo, může si o tom přečíst víc na webu Mobilesoftu v referencích. Jelikož se jedná o interní aplikaci, tak nemohu prozradit vše. Vývoj ale trvá už 3 roky a na aplikaci makáme dál, je na co se těšit.  

Co tě na této práci opravdu baví a bez čeho by ses naopak obešel? 

Baví mě to prostředí, ty lidi kolem. Všichni se podle mě chtějí a musí posouvat, protože se vše celkem rychle mění. V IT je i z důvodu nedostatku lidí možnost sáhnout si na opravdu zajímavý projekt hned od začátku a mít okamžitě vysokou míru odpovědnosti. Tím pádem můžete ohromně růst hned od svého startu ve firmě. To mi přijde obecně hrozně super. Extrémně mě také baví vymýšlení wireframů a funkcionalit, poznávání a učení se nových věcí, příprava zadání, jak s klientem tak bez něj. Líbí se mi, jak už jsem zmínil, kombinace té business analýzy a přípravy zadání a projektového řízení. To se v mé pozici hezky potkává a baví mě to. Zároveň jsem hrozně rád, že v Mobilesoftu vyvíjíme agilně a snažíme se mít co nejplošší strukturu. Takže jsme defakto parta kamarádů, která jde za společnou věcí, to se mi líbí. Nevím bez čeho bych se obešel, fakt mě teď nic nenapadá.

Vím, že se snažíš na sobě profesně neustále pracovat, snažíš se přicházet s novými procesy, které by mohly celkové flow projektu posunout dopředu. Na jaký krok jsi zatím nejvíce pyšný? 

To se hezky čte, díky. Asi na tu transformaci toho projektu a vlastně trochu i celé firmy, protože se teď snažíme celý proces ze StormmBooku aplikovat i na další projekty. Přešli jsme z kanban/lean vývoje do Scrumu, což nás podle mě hodně posunulo. Vlastně nejen nás, ale i klienta, protože když si zvykl na sprinty, reviews apod, tak mu to ve finále také sedí lépe. Zadání je pak kvalitnější a feedback je dodáván hned po 14 dnech vývoje. 

A jak vůbec probíhá tvůj standardní pracovní den? Předpokládám, že klasicky v 9 do práce a nejpozději lehce po 15 z práce? Asi se nepletu viď?

Přesně tak, ještě si hodinu zahraju playstation a hodinu si dám na oběd :-). Pracovní den mi začíná v 5:30 kdy vstanu a jdu se psem, rád si přes léto když je světlo čtu a v zimě poslouchám podcasty. Kolem 6 h se vracím domů a buď jdu sportovat nebo se pustím do čtení či osobních projektů. V 7 h už jsem většinou na značkách v práci. Teď mi to vychází na návrat kolem 17h, ale to je taky hodně variabilní. V práci se snažím to nejdůležitější dělat hned z rána, kdy tam jsem sám a mám na to klid.

Když jsi zmínil knížky. Můžeš zmínit nějakou z poslední doby co jsi četl a pozitivně tě ovlivnila? 

Za poslední dobu byla nejzajímavější kniha od Malcolma Gladwella – Mžik. Kniha je o rozhodování v mžiku, naším nevědomím. Pro mě, jako trochu nerozhodného člověka je to poklad! Je tam spousta zajímavých příkladů, výsledků studií a krásně se to dá přenést i do běžného života, takže tuhle knihu můžu jen doporučit.

S narozením syna se asi ale priority pomalu otáčí a člověk si váží každé volné chvíle, kterou může strávit s rodinou. Dá se takto náročná práce skloubit s rodinným životem?

Otáčí, to je pravda, ale nemyslím si, že by mě to nějak zásadně změnilo v práci. Ale vlastně jo, snažím se už nepracovat když jsem mimo kancl a nemám vyloženě remote/home office. Víkendy už taky více vypouštím a věnuji se naplno rodině. Paradoxně mi to sedí daleko více a necítím se, že bych toho zvládl méně. Neustálá kontrola slacku a mailu z domu člověku akorát zaobírá hlavu úplně jiným směrem a pak je doma tak napůl. Takže díky této životní změně mi přijde, že do práce už jdu víc v pohodě, protože problémy řeším až ráno když na ně narazím nebo po víkendu.  Ale skloubit se práce dá parádně. Dělám na notebooku, takže můžu dělat i cestou ve vlaku/autě, což využívám třeba když jedeme nějak na víkend a je třeba vyrazit brzo. Navíc to máme v práci nastavené tak, že může člověk pracovat odkud chce a vlastně aspoň trochu kdy chce. Když je potřeba postarat se doma, tak zůstanu doma a udělám vše potřebné večer apod.

Kdyby ses měl rozhodnout, byl bys radši, kdyby se tvůj syn vydal ve šlépějích mladého Šimona a snažil se živit sportem nebo by sis ho uměl představit i v perspektivně rostoucím IT? 

Hehe, to je otázka. Neumím na to asi odpovědět. Sport jako takový, i ten profesionální, mě připravil do života absolutně skvěle. Asi ne nadarmo se říká, že sportovci jsou ve firmách a podnikání často úspěšní. ALE – díky tomu jak se přistupovalo ke sportu dříve, tak se zanedbávala škola. To se už snad mění a už se na to dbá. Zpětně mě ale mrzí, že i když jsem to nějakým stylem dokázal skloubit i s VŠ, tak na učení se oborů, které by mě zajímaly více, nebyl pořádně čas. Děsí mě taky fakt, že se dnes například v hokeji od nízkého věku trénuje jak o život a vše je hodně “jednostranná” zátěž. Chci aby si byl syn schopen zahrát většinu sportů tak, jako to má moje generace a ne aby uměl jen mlátit do puku nebo kopat do míče. Ale ať dělá co ho baví. Jestli to bude profi sport nebo jen rekreačně a k tomu jakákoliv práce co ho bude, naplňovat a živit… Chtěli bychom klást důraz na vzdělání a asi i poznání kusu světa, když ty možnosti jsou.

Jak tebe ovlivnil sport pro profesní život? 

Jak jsem říkal, je to super škola. Naučíte se chovat v kolektivu, navíc v sobě prostě přirozeně máte řád, který musí fungovat, to si myslím je celkem zásadní.

Je něco, čeho bys chtěl ještě profesně dosáhnout? Nějaký cíl, za kterým si jdeš?

Strašně rád bych stál za nějakou aplikací, která bude mít globální úspěch. Nejlépe aby to byl vlastní projekt, protože pak si s tou appkou můžete dělat co chcete a klient vás prostě v ničem neomezuje. Osobně bych se rád posouval pořád vpřed, ať už je to v roli produkťáka nebo nějaké manažerské pozici.

Co bys poradil lidem, kteří by chtěli dělat projekťáka nebo produkťáka? Jak pojmout přípravu, na co si dát pozor a vůbec, doporučil bys svoji práci ostatním?

Projekťák a produkťák je rozdíl i když záleží, jak to kdo nazve a co ve skutečnosti dělá. Když to vezmu obecně, tak je to vše o komunikaci, schopnosti učit se a analyzovat požadavky klienta a jeho byznys. Dobrý produkťák by měl mít v podstatě podobnou znalost byznysu, jako uživatelé appky nebo klienti, pro které web/aplikaci vytváří. K tomu poslouží vytváření person atd. Takže nejlepší příprava je za mě – podívat se na metody agilního řízení projektů. Dnes se už kromě korporátů (ale i ty už se transformují) v IT nesetkáte skoro s jiným řízením projektů. Takže rozumět Scrumu, rolím v týmu, ceremonies, co je sprint, psaní User stories apod. Na to bych se před pohovorem zaměřil. A jestli bych doporučil? Jasně že jo 🙂